Německý křepelák

  v originálním znění FCI

Standard č. 104

Celkový vzhled
Rámec německého křepeláka je obdélníkový. Má být delší než výška v kohoutku. Kohoutek je vysoký a dlouhý. Hřbet má být krátký, rovný a bez viditelné prohlubně za kohoutkem. Zadní část hřbetu krátká, ale široká, mírně prohnutá, hodně svalnatá ve slabinách. Záď plochá a dlouhá, dávající dosti míst pro široké kyčle a horní části stehen, čímž tvoří žádanou mohutnou záď.

Charakteristika
Vyjma velikosti a stavby těla se může německý křepelák v mnoha ohledech srovnávat s německým dlouhosrstým ohařem, není ovšem tak vysoký, ale spíše nižší a delší.
Jistá délka a hmotnost jsou potřebné, aby tento malý pes byl schopen unést zajíce či lišku a neztrácel při tom rovnováhu.
Německý křepelák má vykazovat ušlechtilé držení těla, mít silné kosti a být dokonale osvalený, nemá mít ani příliš vysoké a slabé končetiny, ani těžké a příliš silné, ale má působit dojmem štíhlého, hodně kostnatého a svalnatého psa správné délky, dlouhého v kohoutku a zadku, ale s velmi krátkým hřbetem a širokou, silnou zadní částí hřbetu.
Musí mít dost vytrvalosti a síly, aby vydržel dlouhý lovecký den v nejobtížnějším terénu a sněhu.

Hlava a lebka
Hřbet nosu a mozkovna by měli mít přibližně stejnou délku, čelo ploché a nepříliš široké bez jakéhokoli náznaku dělící drážky s nenápadným lebečním hrbolem. Velmi malý čelní stop. Nevystupující jařmové oblouky. Klabonos je považován za ozdobu.

Oči
Přednost se dává tmavě hnědým, inteligentním, středně velkým, mandlově utvářeným, šikmo položeným. Oko nemá být příliš velké, vystupující ani hluboko zasazené. Oční víčka pevně přiléhající bez mžurek. Správné, dobře uloženo oko je dáno tvarem lebky a má velký význam při lovu v rákosí, trnitých houštinách, suché trávě a v podrostu.

Uši
Měly by být posazeny vysoko a daleko od sebe, visící naplocho bez jakýchkoliv záhybů podél stran hlavy, těsně za vnějším koutkem oka, ne příliš dlouhé. Kůže nemá být silná ani masitá. Špička ucha, vytažená dopředu, by měla dosahovat k nosu. Následkem dlouhé a kudrnaté srsti se slechy zdají delšími a širšími než skutečně jsou.

Morda
Morda by neměla být kvadratická, úzká morda je hrubou vadou.Zuby silné, dobře dosedající, přednost se dává nůžkovému skusu před klešťovým. Hrubou vadou je předkus nebo podkus. Suché pysky (německý křepelák neslintá). Nos má být široký s dobře otevřenými nozdrami, hnědý, pohyblivý, široký.

Krk
Mohutný, ale elegantní, ne příliš krátký, bez laloku pod krkem, plynule přecházející v hruď. Šíje má být silná a hodně svalnatá, umožňující psovi nést relativně těžkou zvěř.

Trup
Hruď - při pohledu zpředu by neměla být příliš úzká nebo mít oválný tvar. Žádoucí je soudkovitý tvar s vyvinutým, širokým předhrudím.
Při pohledu z boku má být mohutná, sahající k loktům nebo i pod ně. Hrudní koš má být dlouhý, se žebry sahajícími hodně dozadu a s dobrou žeberní klenbou prodlužující soudkovitě utvářenou hruď. Slabiny silné, břicho mírně zatažené za žebra.

Hrudní končetiny
Nadloktí má být velmi dlouhé a tvořit úhel as 90 stupňů s lopatkou, která těsně přiléhá k hrudi, bez jakékoli volnosti v pohybu.
Hrudní končetiny rovné silné a souběžné. Při pohledu zepředu směřují kolmo k zemi, prsty nesmějí být ani vtočené ani vytočené. Při pohledu ze strany je zápěstí lehce dopředu skloněné. Kosti mají být jasně řezané, zvláště v kloubech a bez jakéhokoliv otoku. Zápěstí silné, tlapky oválné (lžícovité). Opatrné našlapování je nežádoucí. Prsty dobře klenuté bez bohatého vlasu. Polštářky tvrdé a okrouhlé. Zadní strana předních končetin je bohatě osrstěna.

Pánevní končetiny
Dlouhý zadek se širokými stehny, bohatě osrstěnými. Hlezna hranatá a velmi silná. Pánevní končetiny jsou správně zaúhlené a působí hranatě.
Strmé postavení, nebo umístění pod tělem je hrubou vadou. Při pohledu zezadu nemají být ani ve tvaru O, ani ve tvaru X, ale odshora dolu rovnoběžné.

Ocas
Vysoko nasazený, nesený rovně v klidu volně visící. Nikdy nemá být nesen nad úrovní hřbetu, se živým pohybem v akci. Prut se kupíruje na střední délku (krátí se o 1/3 až 1/2 délky), je bohatě osrstěn.

Osrstění
Srst má být dlouhá, poněkud hrubá, silná a kadeřavá, nikdy příliš dlouhá nebo příliš slabá a jemná. Má být lehce zvlněná nebo rovná a má přiléhat těsně k tělu. Na uších a zadní straně stehen je často kudrnatá. Krátká hustá srst se vyskytuje na mordě a lebce. Slechy jsou osrstěny i z vnitřní strany a konce by neměly být holé. Srst mezi prsty se podle potřeby zkracuje.

Zbarvení
Německý křepelák je chován ve dvou zbarveních:
a) Tmavě hnědý (jednobarevný), přípustné jsou bílé znaky na prsou a na prstech běhů a pálení kolem očí, na mordě, bězích a kolem řitního otvoru. Dále se vyskytuje v barvě červené (liščí, jelení). Žádané je tmavě hnědé zbarvení.
b) Hnědobílý-strakatý, hnědý bělouš, bílý a hnědý, srst hustě promíšená, často s hnědou hlavou, hnědými skvrnami, popř. hnědým pláštěm sahajícím přes celý zadek. Strakoš - základní barva bílá, tygří - roztroušená základní barva hnědá s bílou a hnědé pruhy, jakož i trojbarevní psi, hlavně strakoši, hnědobíle zbarvení a tygří s pálením, dále červený nebo oranžový bělouš a strakoš, kteří vykazují zlatou nebo oranžovou barvu místo hnědé.

Vady
Zřetelný stop, vadný chrup, vady víček, příliš masité, převislé, visící, otevřené pysky. Vysoké běhy s lehkými kostmi, krátký zadek, volné svaly na plecích, křivé končetiny a černá barva.

ZPĚT