Plemeno

2) jedinec s loveckou zkouškou - absolvování jedné výstavy po dovršení 12 měsíců věku s oceněním minimálně VD + lovecká zkouška

2) jedinec s loveckou zkouškou - absolvování jedné výstavy po dovršení 12 měsíců věku s oceněním minimálně VD + lovecká zkouška

Dosažení níže uvedených limitních známek na ZV nebo na jiných zkouškách, které jsou absolvovány podle ZŘ loveckých slídičů, s výsledkem obstál.

Nos: 3

Hlasitost: 2

Slídění:3

Chování po výstřelu: 3

PZ - minimálně ve II., ceně, nebo LZ + vodní práce minimálně ve II ceně,

anebo VZ minimálně ve III. ceně.

Splnění limitních známek : nos, hlasitost, stopa živé zvěře, chováýní po výstřelu - vše nejméně známka 3

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu, Test PDP1                                                Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích), Test PDP1

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu Test PDP 1

Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích) Test PDP1

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích)

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích)

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu, Test PRA - prcd

Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích), Test PRA - prcd

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu, Test PRA (platnost celoživotní) nebo vyšetření očí (platnost 2 roky), Test VWD s nálezem clear (čistý) vyšetření pately (nepářit dva jedince s nálezem "volný"

Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích), Test PRA (platnost celoživotní) nebo vyšetření očí (platnost 2 roky), Test VWD s nálezem clear (čistý) vyšetření pately (nepářit dva jedince s nálezem "volný"

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu

Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích)

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu

Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích)

Varianta 1: 2x výstava po roce věku (z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD) + ZV nebo jakákoliv zkouška z výkonu

Varianta 2: 3x výstava po roce věku z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD od 2 různých rozhodčích)

Ve zvláště odůvodněných případech je možné, aby hlavní poradce chovu udělil výjimku ze schválených a platných chovných podmínek. Tato výjimka se uděluje na žádost chovatele. Žádost musí být doporučena poradcem chovu. Výjimku lze udělit na základě žádosti po individuálním posouzení. Výjimka platí pouze na dobu 12 měsíců, a to na jeden vrh u feny a maximálně 5 krytí u psa. (Rozumí se ode dne uchovnění feny, popř. psa)

Rozhodující pro povolení výjimky je chovatelské hledisko.

1. Porušením výše uvedených ustanovení tohoto organizačního a zápisního řádu Klubu chovatelů loveckých slídičů ČR  se chovatel nebo majitel (držitel) chovného jedince vystavuje kárnému řízení.

2. Organizační a zápisní řád KCHLS respektuje ustanovení všech nadřazených norem.

3. Prováděcí pokyny pro zápis do plemenné knihy ČMKJ vydává P ČMKJ.

Tento organizační a zápisní  řád nabývá účinnosti dnem  schválení  15.03. 2009

KCHLS je zájmové sdružení fyzických a právnických osob, které se zabývají výhradně  zájmovou kynologickou činností. Tato činnost umožňuje širokému okruhu občanů přispívat realizací osobních schopností a zálib k činnosti KCHLS. Jako každá organizovaná činnost tato v KCHLS vyžaduje dobrovolnou a uvědomělou kázeň od svých členů. Tuto kázeň nelze pouze udržovat, ale úkolem KCHLS je určit normy pro správnou činnost všech subjektů v KCHLS a zakročit při jejich porušení. Pro řešení takového narušení činnosti KCHLS byl vydán Kárný řád KCHLS. Jeho účelem je stanovit postup při stíhání disciplinárních provinění, objektivně  posoudit míru zavinění a spravedlivě  postihnout provinilé členy. Tento řád má také preventivně předcházet a zamezovat disciplinárním proviněním a tak přispívat k dobrému postavení klubu nejenom v ČR, ale i na mezinárodním poli, především v FCI.

1. Základními zásadami kárného řízení jsou:

- projednávání jen z důvodů uvedených v tomto KŘ

- zásada práva na obhajobu

- zásada objektivní pravdy a jasných důkazů

- zásada presumpce neviny

2. Podle tohoto kárného řádu jedná kárná komise proti každému členu KCHLS při porušení vnitřních předpisů KCHLS za předpokladu respektování kárných norem KCHLS.

3. Došlo-li před zahájením kárného řízení, nebo během něho u provinilého člena k zániku členství ve smyslu stanov  KCHLS, provede se kárné řízení pouze v případě, že jde o provinění, za které by mělo být vysloveno vyloučení z KCHLS.

1. Kárného provinění se dopouští ten, kdo úmyslně nebo z nedbalosti porušil

a) Stanovy KCHLS

b) Právní předpisy, vyhlášky a dohody uzavřené mezi KCHLS a jinými organizacemi či institucemi, se kterými byl prokazatelně předem seznámen.

c) Normativy interní povahy vydané KCHLS

d) Organizační kázeň KCHLS

e) Svým tendenčním či zištným jednáním poškodil jiného člena KCHLS na jeho právech či poškodil nepravdivým sdělením, týkajícím se jeho osoby, jeho jméno či pověst.

2. Za kárné provinění se pokládá i pokus, pomoc, návod a spoluúčast či jiná forma součinnosti takového provinění.

1. Kárná komise může za kárné provinění uložit kárné opatření.

2. Kárná opatření jsou

a) Napomenutí před kárnou komisí, která opatření uložila.

b) Písemné napomenutí (důtka) s výstrahou.

c) Dočasný zákaz činnosti (chovatelské, výcvikové, závodní či jiné funkce v KCHLS)

d) Zákaz chovu na konkrétním chovném jedinci či jedincích. 

e) Vyloučení (viz. stanovy KCHLS).

 f)  Za jedno kárné provinění lze uložit jen jedno kárné opatření.

1. Při rozhodování o tom, jaké opatření má být uloženo, je nutno mít na zřeteli především jeho výchovný účel: Proto je nutno přihlédnout především ke stupni nebezpečnosti provinění pro kynologii. Zda provinění bylo spácháno z nedbalosti či úmyslně. Dále k dosavadním zásluhám stíhaného a dalším polehčujícím či přitěžujícím okolnostem. Je nutno dbát na to, aby opatření bylo přiměřené závažnosti provinění.

2. Za polehčující okolnosti se pokládá zejména přiznání k provinění, napomáhání při objasňování činu, nahrazení způsobené škody, pokud je to možné.

3. Za přitěžující okolnost se pokládá zejména, jestliže kárně  stíhaný porušil zvláštní uloženou povinnost, byl již dříve KCHLS kárně  postižen, způsobil větší škodu, spáchal provinění surovým způsobem, se zvláštní lstí, ze zištných důvodů, jako organizátor skupiny svedl k provinění ještě jiného člena, spáchal provinění pod vlivem alkoholu či drog, svým činem poškodil pověst KCHLS.

4. Platnost provinění běží ode dne, kdy nabylo kárné rozhodnutí právní moci.

5. Kárný orgán může po projednání případu v kárném řízení vyslovit vinu stíhaného a přesto upustit od uložení kárného opatření za podmínek stanovených v § 4 odst.2.

6. Kárný orgán může též rozhodnout, že se kárné rozhodnutí po nabytí právní moci uveřejní v klubovém tisku. K uveřejnění kárného rozhodnutí se přistoupí zejména tehdy, když to splní nejenom výchovné poslání, ale přispěje to také  k výchově  členstva a současně vyloučí nepravdivé informace.

1. Kárné provinění zaniká, není-li nejpozději poslední den určené lhůty  kárnou komisí pravomocně  rozhodnuto.

2. Délka promlčecí lhůty je jeden rok.

a) Veškerá nezahájená kárná provinění zanikají po třech letech ode dne provinění (spáchání)

b) Promlčecí lhůta se staví zahájením kárného řízení (čl. 7, odst.2.)

c) Promlčecí lhůta se dále staví zahájením trestného stíhání, a to až do doby jeho pravomocného ukončení za jednání, které je předmětem kárného stíhání proviněného. Stavěním promlčení pokračuje lhůta dál.

1. Kárné orgány s nalézací a rozhodující pravomocí jsou:

a) Jako orgán základního stupně KÁRNÁ KOMISE při výboru KCHLS, která kárně  zakročuje proti členům KCHLS při provinění vztahujícím se ke KCHLS v závislosti na jeho stanovách, řádech a směrnicích.

b) Jako kárný orgán vyššího stupně - DOZORČÍ RADA KCHLS. Orgán vyššího stupně působí jako odvolací orgán.

c) Dalším a konečným odvolacím stupněm je VÝBOR KLUBU KCHLS.

1. Řízení před kárným orgánem má působit výchovně nejen na kárně stíhané, ale i na ostatní členy KCHLS. Kárné rozhodnutí má následovat co nejdříve po kárném provinění.

2. Kárné řízení se pokládá za zahájené, jakmile písemné neanonymní oznámení o kárném provinění bylo doručeno či předáno kárné komisi. Předseda komise zašle podezřelému písemné vyrozumění o tom, že proti němu bylo zahájeno kárné řízení. V oznámení uvede, čeho se obvinění týká. Oznámení se zasílá zásadně doporučeně do vlastních rukou.

3. Kárný orgán nezahájí kárné řízení a nepokračuje v kárném řízení a zahájení zastaví usnesením, jestliže:

a) Stíhaný zemřel a nebo je nezpůsobilý k právním úkonům dle rozhodnutí soudu. Výjimku lze uznat na základě  písemné žádosti vyjmenovaných pozůstalých či soudem oprávněného zástupce.

b) Uplynula stanovená promlčecí lhůta.

c) Jde-li o provinění, za které již bylo uloženo pravomocné kárné opatření.

d) Jednání nezakládá skutkovou podstatu kárného provinění.

e) Kárné řízení se zastaví též při zániku členství stíhaného. V řízení se pokračuje jde-li o provinění, za které je možno jako kárné  opatření stanovit vyloučení z KCHLS v návaznosti na ustanovení stanov KCHLS.

f) Usnesení o zastavení kárného řízení se sdělí stíhanému do 15 dnů doporučeně  do vlastních rukou, s výjimkou, kdy stíhaný zemřel.

4. Kárný orgán uskuteční všechny úkony potřebné k tomu, aby byl zjištěn správně a úplně skutkový stav i objektivní pravda. Při tom zjišťuje jak okolnosti svědčící proti stíhanému, tak i ty, které svědčí v jeho prospěch. K provedení jednotlivých úkonů směřujících k takovému zjištění může také pověřit jednoho, nebo více svých členů. Jenom řádně  prokázané skutečnosti mohou být podkladem pro vydání rozhodnutí.

5. Kárné řízení je neveřejné.

6. Jedná-li se o kárné stíhání člena orgánu a jeho setrvání ve funkci by mohlo ovlivnit průběh kárného řízení nebo jeho výsledek, nebo jeho ponechání ve funkci není žádoucí, může kárný orgán navrhnout výboru KCHLS pozastavit výkon funkce stíhaného až do konečného rozhodnutí.

7. Kárné orgány a jejich členové jsou v řízení vedeném podle tohoto kárného řádu nezávislí. Při jednání a rozhodování jsou vázáni stanovami a předpisy KCHLS.

8. Potrestání člena soudem nebo městským, obvodním či obecním úřadem pro trestný čin, přečin nebo přestupek nevylučuje kárné řízení vedené pro tentýž čin. Kárné orgány mohou vyslovit kárné opatření i v případech, kdy státní orgány trestní stíhání zastavily v důsledku vyhlášení amnestie, nebo neshledaly v jednání provinivšího se člena delikt ve smyslu práva, ale jde o kárné provinění ve smyslu vnitřních předpisů. Rozhodnutí státního orgánu kárnou komisi zavazuje.

9. Kárná komise předá projednání kárného provinění dalším subjektům v případě, že rozhodnutí o tomto provinění nespadá do kompetencí kárné komise KCHLS.

1. Kárně  stíhaný musí být ke kárnému jednání včas, to je alespoň osm dnů předem, doporučeným dopisem (doručenkou) do vlastních rukou  řádně  pozván, dána mu možnost, aby se při projednávání k obvinění osobně  vyjádřil, uvedl při tom okolnosti na svou obhajobu a nabídl o nich důkazy. V pozvání musí být kárně  stíhaný upozorněn na následky bezdůvodného nedostavení se k jednání. Zastupování obhájcem či jiným zplnomocněným zástupcem je přípustné v rozsahu platných zákonů.

2. Nedostaví-li se kárně  stíhaný, který byl řádně  pozván ke kárnému jednání bez omluvy, může kárný orgán rozhodnout v jeho nepřítomnosti a bez jeho slyšení.

3. Bez jeho přítomnosti může ve věci rozhodnout též, pokud se předvolaný 3 x omluvil z řádného termínu jednání a nenavrhl termín jednání, na který by byl schopen se dostavit.

1. Důkazem je vše, co může přispět k objasnění, zejména výpovědi svědků, znalecké posudky, věci a listiny, nákresy, plánky, jakož i výpovědi stíhaného. Členové KCHLS jsou povinni dostavit se na předvolání ke kárnému jednání a podat svědeckou výpověď případně i znalecký posudek vypracovaný znalcem jmenovaným KS. Členové, kteří se dostavili ke kárnému jednání mají nárok na náhradu cestovních výloh, toto neplatí, pokud se dostavili pouze pro svůj vlastní prospěch a nebo pro své provinění.

2. Kárný orgán se zabývá všemi důkazy, které uzná za potřebné a vhodné v zájmu správného a úplného zjištění skutkového stavu a objektivní pravdy. A to i důkazy, které navrhne kárně stíhaný na svoji obhajobu.

3. Výpovědi kárně stíhaného, svědků, znalců apod., se zapíší do protokolu; který vyslýchaný vlastnoručně podepíše. Také o jiných provedených zjištěních se pořídí zápis, který zúčastněné strany (osoby) podepíší.

4. V zápise o průběhu kárného jednání musí být uveden den a místo, jméno, příjmení, datum narození (R.Č.) a zaměstnání kárně stíhaného s uvedením trvalého bydliště, členství v KCHLS s uvedením konkrétního členského subjektu. Dále zastávaná funkce, druh a doba kdy k provinění došlo, popis provinění, důkazní prostředky, rozhodnutí včetně údaje, které kárné opatření bylo uloženo a rozhodnutí o uveřejnění. V případě stíhaného členského subjektu KCHLS jeho celé jméno a adresa, dále jméno a příjmení zplnomocněného zástupce včetně jeho rodného čísla a celé adresy trvalého bydliště.

l. I když nerozhodla kárná komise usnesením podle čl. 7., odst. 3., vydá kárné rozhodnutí. Před jeho vydáním musí být dána kárně  stíhanému možnost vyjádřit se k podkladům, na základě nichž má kárná komise rozhodnout, a to i pokud jde o způsob, jakým byly skutečnosti, které mají být podkladem rozhodnutí zjištěny, nebyl-li stíhaný s těmito podklady seznámen již během řízení a nebyla-li mu dána dosud možnost se k nim vyjádřit. Rovněž mu musí být dána možnost navrhnout jejich doplnění.

2. Kárný orgán objektivně  a nezaujatě  zváží výsledky šetření a dokazování a po poradě ve věci rozhodne. Této porady se kárně stíhaný neúčastní. Nabude-li kárná komise na základě řádného a objektivního zvážení výsledků průkazního řízení přesvědčení, že se kárně  stíhaný dopustil kárného provinění, rozhodne o vině a uloží kárné opatření, pokud nepoužije svého oprávnění dle čl 4, odst. 5 upuštění od vyslovení kárného rozhodnutí.

3. Uzná-li kárná komise kárně stíhaného vinným, může mu zároveň předepsat k náhradě  náklady kárného řízení. Za náklady kárného řízení se nepokládají osobní náklady členů a náhradníků kárné komise. Kárně stíhaný nemá nárok na náhradu ušlé mzdy a náhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s kárným řízením. Výjimku tvoří, je-li stíhaný viny zproštěn. Potom mu přísluší náhrada za prokazatelně ušlou mzdu a cestovné - tyto náklady uhradí KCHLS. Pokud vinou stíhaného vzniknou více náklady (příkladně nedostavením se bez omluvy ke kárnému řízení), bude mu tato finanční částka předepsána k úhradě.

4. Nabude-li kárná komise přesvědčení, že kárně stíhaný se neprovinil, zprostí jej obvinění.

5. Kárné rozhodnutí se stíhanému sděluje vždy písemně, doporučeným dopisem (doručenkou) do 15 dnů po jeho vyhlášení, a to i tehdy, jedná-li se o rozhodnutí zprošťující.

6. Kárné rozhodnutí musí obsahovat označení kárné komise, která rozhodnutí učinila, den a místo vyhlášení rozhodnutí, jméno a příjmení stíhaného, data narození (R.Č.) a místo trvalého bydliště, popřípadě jeho funkce v orgánech KCHLS, popis provinění, výrok o vině a opatření s uvedením způsobu spáchání kárného provinění a s pojmenováním předpisů, které byly porušeny a popřípadě i výrok o nákladech řízení a uveřejnění. Poučení o opravném prostředku v odůvodnění rozhodnutí musí být přesně, stručně a výstižně uvedeno na základě  kterých zjištěných skutečností a důkazů bylo rozhodnutí vydáno. Počátek a konec doby kárného řízení: Jestliže se stíhaný odvolacího práva nevzdal a nepodal ve stanovené lhůtě odvolání, oznámí kárná komise po uplynutí odvolací lhůty stíhanému, že rozhodnutí nabylo platnosti.

1. Opravným prostředkem proti kárnému rozhodnutí je odvolání. Podává se písemně  u kárné komise, která rozhodla, a to do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení kárného rozhodnutí. Odvolání je podáno včas, bylo-li v uvedené lhůtě podáno k poštovní přepravě. Odvolání může podat pouze kárně stíhaný, pokud se toho práva nevzdal písemně.

2. Včas podané odvolání nemá odkladný účinek. Odvolání podané opožděně kárná komise zamítne. Došlo-li k zameškání lhůty ze závažných důvodů, může odvolací orgán povolit navrácení lhůty. O navrácení lhůty musí stíhaný požádat do 3 dnů od pominutí překážky, která mu v podání odvolání bránila, současně s důvody o zmeškání úkolu. Odvolání může pak podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí o povolení navrácení odvolací lhůty.

3. Ke každému včas podanému odvolání soustředí kárná komise na svém nejbližším zasedání veškeré doklady a předloží každé odvolání do 8-mi dnů ode dne zaslání se svým vyjádřením příslušnému odvolacímu orgánu. Připouští se možnost institutu tzv. autoremedury s principy:

a) Prvoinstanční orgán může znovu rozhodovat, pokud odvolání v plném rozsahu vyhoví.

b) Je-li více účastníků, musí s tím, že bude vyhověno, souhlasit všichni účastníci. Odvolací orgán může nesprávné kárné rozhodnutí, zejména rozhodnutí odporující právním předpisům zrušit nebo změnit a rozhodnout sám, nebo takové rozhodnutí zrušit a vrátit zpět komisi k novému projednání a rozhodnutí. Rozhodne-li odvolací orgán pravomocně, zašle své rozhodnutí do 15 dnů kárně stíhanému a kárné komisi. V odvolacím řízení nelze uložit přísnější opatření.

4. Odvolací orgán zamítne odvolání, bylo-li podáno osobou neoprávněnou, nebo shledá-li, že není důvodné.

5. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu ve 3. stupni, tj. výboru, se lze odvolat na nejbližší konferenci KCHLS.

6. Mimořádný opravný prostředek (obnovu řízení), lze použít při dodatečně se vyskytnuvších skutečnostech, které bez svého zavinění nemohl provinivší se uplatnit.

1. Kárné rozhodnutí je pravomocně  vykonatelné jestliže

a) Se kárně  postižený vzdal odvolacího práva.

b) Ve lhůtě nebylo proti němu podáno odvolání.

c) Bylo-li odvolacím orgánem potvrzeno nebo změněno.

1. Výkon kárného opatření lze provést jedině  tehdy, až kárné rozhodnutí, jímž bylo opatření uloženo, nabylo právní moci (§12).

2. Výkon kárného opatření provede, popřípadě jeho provedení zajistí kárná komise.

3. Bylo-li kárným rozhodnutím uloženo kárné opatření dočasného zákazu chovatelské činnosti, nebo k trvalému odnětí práva ochrany názvu chovatelské stanice, zašle kárná komise platné rozhodnutí na příslušnou plemennou knihu k provedení výkonu opatření k zaznamenání v rejstříku chovatelských stanic.

4. O zveřejnění kárného rozhodnutí rozhoduje kárný orgán. Uveřejnění kárného rozhodnutí se provede tak, že platné rozhodnutí se buď  v plném znění nebo ve stručném a srozumitelném výtahu nebo komentářovou formou uveřejní v odborném kynologickém tisku a zpravodaji KCHLS.

5. Po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena náhrada nákladů kárného řízení (§ l0, odst.3. a 15.odst.3.), vyzve kárná komise písemně kárně postiženého, aby uloženou náhradu zaplatil do 15 dnů a současné ho upozorní, že nezaplacení bude posuzováno jako hrubé porušení organizační kázně  KCHLS.

1. Uložená kárná opatření v právní moci se zapisují do rejstříku, který vede předseda kárné komise KCHLS. Ve vyhotovení se vyznačí den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

2. Zápisy do rejstříku kárných opatření se provádějí v abecedním sledu podle jmen kárně  postižených v počítačové databázi.

1. Kárný či vyšší kárný (odvolací) orgán může i mimo odvolací řízení a z vlastního podnětu nebo na základě  stížnosti přezkoumávat platné kárné rozhodnutí do 1 roku od doby, kdy nabylo právní moci.

2. V rámci této pravomoci může nesprávná kárná rozhodnutí, zejména rozhodnutí odporující právním předpisům změnit a nebo takové rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí kárné komise. Při tom může v neprospěch stíhaného rozhodnout jedině tehdy, jestliže v rozporu s ustanovením stanov KCHLS nebylo rozhodnuto o vyloučení.

3. Stížnost proti rozhodnutí kárné komise může být podána nejpozději do jednoho roku od doby, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. V případě, že stíhaný, ač řádně poučen, nevyužil odvolacího práva, postoupí orgán, jemuž stížnost došla, tuto stížnost k projednání příslušnému odvolacímu orgánu.

4. Jestliže ani při opětovném přezkoumání platného rozhodnutí provedeném na základě stížnosti kárně postiženého nebyly shledány důvody ke zrušení nebo změně rozhodnutí, může kárná komise, která o stížnosti rozhodla, uložit stěžovateli náhradu nákladů tohoto přezkumného řízení.

1. Kárnou komisi jmenuje konference klubu KCHLS. Kárná komise si volí předsedu ze svého středu.

2. Minimální počet kárné komise jsou tři členové.

3. Pokud nebude jedním z členů komise alespoň jeden člen vzděláním s vysokoškolským právnickým, doporučují se konzultace s právníkem.

4. Kárná komise KCHLS je podřízena výboru KCHLS.

1. Tento KÁRNÝ ŘÁD KCHLS nabývá účinnosti dnem schválení:  15.03.2009

V kárných věcech zahájených platně a neskončených před přijetím a schválením tohoto kárného řádu se postupuje podle dosavadních zvyklostí, pokud nejsou v rozporu s tímto novým kárným řádem.

l.     Chovatelská stanice (dále jen CHS) neni vázána na určité plemeno psu.

2.    Žádost o registraci názvu chovatelské stanice se podává na předepsaném formuláři. Zde žadatel povinně vyplní: plné jméno a příjmení, titul, datum narození, přesnou adresu trvalého bydliště a připojí svůj podpis. Nepovinně vyplní: kontaktní telefon a e-mail. K žádosti povinně připojí obonstrannou kopii občanského průkazu, kde na titulní straně znečitelní rodné číslo a na drubé ponechá jako čitelný údaj pouze adresu trvalého pobytu. Bez této kopie pro ověření podkladu je možné žádost vyřídit pouze osobně. Na žádosti vyplní čitelně až 6 navrhovaných názvů v poradí, v jakém má o přidělení zájem. Formulář ve vlastním zájmu vyplní čitelně - strojem nebo hůlkovým písmem. Formulář nelze ČMKU zasílat e-mailem nebo faxem.

3.    O mezinárodní chránění názvu CHS se žádá na rejstříku CHS ČMKU. Název musí být schválen Mezinárodním registrem CHS FCI v Belgii.

4.    CHS nemůže být předmětem spoluvlastnictví. Majitelem CHS může být občan ČR s plnou právní způsobilostí a s trvalým pobytem v ČR. Cizinec může žádat o chránění názvu CHS pouze tehdy:

a)    je-li oprávněn pobývat na území ČR v rámci trvalého pobytu,

b)    jde-li o občana Evropské unie a jeho rodinných příslušníků pobývajících v ČR na základě zvláštního pobytového povolení dle hlavy IV. a zákona č. 290/2004 Sb., zákona

       pobytu cizinců na území ČR,

c)    má-li dlouhodobý pobyt v ČR, nebo jde-li o cizince s přechodným pobytem na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu,

d)    je-li oprávněn pobývat na území ČR v rámci přechodného pobytu delšího 90 - ti dnů na diplomatické vízum a jiné zvláštní vízum.

Výjimku z výše uvedeného může povolit ČMKU svým rozhodnutím.

5.    Název CHS smí mít maximálně 40 znaků včetně mezer.

6.    Názvy je vhodné vybírat s ohledem na možnou budoucí změnu chovaného plemene.

7.    Název nesmí být hanlivý, vulgární a mluvnicky nesprávný, nesmí žádným způsobem propagovat terorismus nebo jiná extremistická hnutí. Název se připouští český i           cizojazyčný.

8.    Název nesmí být pouhá číslice nebo písmeno. Nesmí obsahovat přímo název plemene (ne např. Brněnská kolie).

9.    Názvy musí být odlišné od již schválených a to i v různých mluvnických pádech. Za shodné názvy se považuje: Hora - z Hory - na Hoře, ale lze použít z Hory - z Velké hory ­ na Bílé hoře.

10.    Schválený název CHS již není možno měnit.

11.    Převod CHS je možný po písemném doložení notářsky ověřeného souhlasu s převodem obou zúčastněných stran (včetne podpisů, adres a rodných čísel).         

         Osobě, jenž smluvně převedla svoji CHS na jinou osobu již nikdy nemůže být přiznán jiný název CHS.

12.    CHS je možno zdědit. CHS může zdědit pouze osoba uvedená v článku 4. To se dokládá Rejstříku CHS ČMKU notářským zápisem - protokolem o projednání dědictví.

13.    K zániku chráněného názvu CHS může dojít úmrtím majitele nebo písemným zrušením ze strany majitele. Po písemném zrušeni registrace CHS nemůže dotyčná osoba již nikdy získat jakýkoli název CHS.

Archívace žádosti o chránění názvu CHS se provádí po dobu 5 let.

Zákon č.101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

Dne 1. 6. 2000 nabyl účinnosti zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů (dále jen zákon). Zákon upravuje ochranu osobních údajů o fyzických osobách a práva a povinnosti při zpracování těchto údajů. Zákon se vztahuje na veškerá zpracování osobních údajů. Osobním údajem se rozumí jakýkoliv údaj, na jehož základě lze zjistit identitu subjektu. Subjektem údajů je fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. Zpracováním osobních údajů se rozumí jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Je to v podstatě shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace. Správcem se rozumí každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Správce je povinen především stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovávány a stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů. Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat jen v souladu s ustanoveními zvláštních zákonů. Souhlas je třeba dát v písemné formě a musí z něho být patrné, v jakém rozsahu je poskytován, komu a k jakému účelu, na jaké období a kdo jej poskytuje. Souhlas může být kdykoli odvolán. Tento souhlas musí správce uschovat po dobu zpracování osobních údajů, k jejichž zpracování byl dán souhlas.

Protože v souvislosti s vnitřní statistikou KCHLS, která vychází z osobních údajů našich členů, zejména pak ze zasíláním Zpravodaje Klubu, je třeba přizpůsobit proces zpracování a ochranu osobních údajů novému zákonu. Tyto důvody vedou výbor Klubu, aby požádal každého z členů zvlášť, i když touto cestou, aby podepsal prohlášení, přiložené ve vydání Zpravodaje. V opačném případě je povinností matrikáře osobní údaje člena nevratně znehodnotit a trvale vyloučit z dalšího zpracování. Problematické by bylo vedení členské evidence a dalších administrativních úkonů. KCHLS prostřednictvím osoby místopředsedy a matrikáře zaručuje se všemi právními důsledky, v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, že bude sdělené a zpracovávané údaje chránit před zneužitím. Toto prohlášení bude založeno u matrikáře, může být členem kdykoli odvoláno, při zániku členství budou vždy osobní údaje neprodleně vyňaty z evidence členů, paměti počítače a znehodnoceny. Seznam členů, kteří projeví nesouhlas se zpracováním svých osobních údajů KCHLS pro stanovené účely, bude veden zvlášť, tradičním manuálním způsobem. Pro účely distribuce klubových tiskovin a vedení platební kázně člen. a ostatních příspěvků, bude nutno zvolit zvláštní režim (osobní odběr tiskovin u distributorů, prokazování plateb u pokladníka KCHLS, uplatňování členských práv a povinností apod.).

Metodické pokyny pro uchovnění psa – feny

Pokud Váš pes, fena má splněny podmínky chovnosti a máte zájem je použít k reprodukci, zašlete doporučeně žádost o uchovnění s následujícími doklady:

- Originál PP, originální posudky z výstav, originály soudcovských tabulek ze zkoušek, protokol s výsledkem rtg na DKK, doklad o členství v KCHLS (kopie složenky o zaplacení členského příspěvku).

Anglický kokršpaněl:

Žádosti k uchovnění psů AC zasílejte přímo hlavnímu poradci chovu: Miloš Kašpar, 756 62 Hutisko – Solanec 234

Žádosti k uchovnění fen zasílejte podle regionu, resp. barvy: 

- Čechy – jednobarevné feny: Petr Tobolka, Třesavice 65, 503 15 Nechanice

- Čechy – vícebarevné feny: Dana Smržová, Sluštice 14, 250 84 Sibřina

- Morava – jednobarevné feny: Miloš Kašpar, 756 62  Hutisko – Solanec 234

- Morava - vícebarevné feny: MVDr.Jindra Bendová, Oderská 5, 625 00 Brno

 

Anglický špringršpaněl: Mirka Kadlecová, V Lukách 1009, 407 79 Mikulášovice

 

Welššpringršpaněl: Ing. Dana Pospíšilová, Kozlany 102, 683 41 Bohdalice

 

Německý křepelák: Mgr. Milan Hampl, K Trnávkám 624, 687 08 Buchlovice

 

Ostatní španělé a vodní psi: Radka Vondrová, Zátoň 14, 384 44 Stožec

 

Retrívři

Žádosti k uchovnění zasílejte na adresy:

CCR, CBR, FCR, NSR: Ing. František Korda, Holičky 36, 379 01 Třeboň - hlavní poradce chovu pro retrievery

GR: Iva Maříková, Na Piketě 540/III., 377 01 Jindřichův Hradec

LR: Stránský Josef, Prosečné127, 543 73

Pravidla pro zjišťování dysplazie kloubů kyčelních psa

Na základě vydaného Vnitřního předpisu Komory veterinárních lékařů ČR o postupu při posuzování dysplazie kyčelních kloubů psů (dále je DKK) Vás seznamuji s hlavními zásadami pro pořizování a vyhodnocování rentgenogramů (RTG snímků) pro zjišťování dysplazie. RTG snímek kyčelních kloubů psa pro posouzení DKK je oprávněn zhotovovat pouze veterinární lékař, který má k dispozici rtg pracoviště, ve kterém je možné zhotovit expozičně, projekčně a z hlediska identifikace správný snímek. Struktury na snímku musí být zobrazeny dostatečně ostře a kontrastně. Vždy musí být použita sekundární clona (doporučuji chovateli předem zjistit u rentgenujícího veter.lékaře). Pes musí být rentgenován ve fixačním zařízení, ve hřbetní poloze, pánevní končetiny nataženy rovnoběžně a rotovány směrem dovnitř. Na snímku musí být osa pánve, pánevní končetiny symetricky k ose těla, končetiny rovnoběžně. Čéšky musí být zřetelné v osách stehenních kostí. Snímek musí být zhotoven na formát 30x40 cm, identifikován naexponováním pomocí olověných čísel a písmen, při pravém okraji snímku: zkratka pro plemeno psa, tetovací číslo, symbol pro pravou stranu – P nebo DX. V pravém horním rohu musí být popis, ve kterém je uvedena adresa zhotovovatele, datum zhotovení snímku, datum narození psa, pohlaví, jméno a chovná stanice, jméno a adresa majitele psa. Snímek se zhotovuje v celkovém znecitlivění, po kontrole tetovacího čísla, případně čipu. V případě nečitelnosti lze provést přetetování pouze v přítomnosti poradce chovu plemene. Zhotovený snímek zasílá veterinární lékař – zhotovitel v pevném obalu, doporučeně, s přiloženým předepsaným formulářem a 3 kopiemi potvrzení na adresu posuzovatele pro příslušné plemeno (upraví si jednotlivé sekce samostatně a seznam posuzovatelů dají k dispozici svým členům prostřednictvím webových stránek a případně také klubového tisku). U posuzovatele je snímek archivován jako součást zdravotní dokumentace po dobu 10 roků. Z toho důvodu nemůže být snímek zpětně vydán chovateli nebo chovatelskému klubu, pouze může být předložen komisi při odvolacím řízení. V případě nevyhovujícího zhotovení snímku k posouzení může být odmítnut k posouzení a žádáno zhotovení snímku nového. V případě, že je snímek vyhovující a majitelem psa byl uhrazen poplatek za vyhodnocení, snímek je posouzen a majitel obdrží výsledek vyhodnocení ve dvou exemplářích.  Jeden exemplář obdrží poradce chovu a jeden zůstává jako součást zdravotní dokumentace.

Cena za posouzení je stanovena dohodou na základě kalkulace nákladů nutných k posouzení a archivaci a je splatná složenkou na adresu posuzujícího předem. Posuzovatel není povinen posoudit RTG snímek pokud mu nebyl uhrazen honorář. V případě, že majitel psa nebo chovatelský klub nesouhlasí s výsledkem posouzení, mají možnost se proti výsledku odvolat, a to do 30 dnů po obdržení výsledku k předsedovi komise. Odvolávající se je povinen v tomto případě složit kauci k pokrytí výdajů souvisejících s činností odvolací komise. V případě neodůvodněného odvolání tato kauce propadá. Konečné rozhodnutí probíhá na rentgenologickém pracovišti Kliniky chirurgie a ortopedie Veterinární a farmaceutické university v Brně, za účasti všech zainteresovaných na případu.

(1)     Tento řád ochrany zvířat při chovu byl zpracován a je určen pro Českomoravskou kynologickou unii se sídlem Jankovcova 53/1522, 170 00 Praha 7, IČ 69781621, zastoupenou předsedou (kterým je volený funkcionář), tel. 234 602 275, fax: 234 602 278, e-mail: cmku@cmku.cz (dále jen „ČMKU“).

 

(2) ČMKU je sdružením právnických osob. Její činnost je zaměřena výhradně na zájmovou, obecně prospěšnou kynologickou činnost. Seznam právnických osob - členů ČMKU je uveden v Příloze č. 1 tohoto řádu ochrany zvířat při chovu.

 

(3) Tento Řád je platný pro všechny členy ČMKU a jejich členy - fyzické osoby. Členové klubů jsou povinni se s tímto Řádem seznámit a řídit se jím.

 

(4) Žadatel uvedený v odstavci (1) vydává v souladu s ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, po projednání a schválení Ústřední komisí pro ochranu zvířat tento ,,Řád ochrany zvířat při chovu psů Českomoravské kynologické unie (dále jen ,,Řád“).

(1) Účelem Řádu je metodicky stanovit podmínky a pravidla chovu a ustájení psů podle současných požadavků na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu. Cílem Řádu je zabezpečení ochrany psů při chovu a zajištění jejich pohody, dále informovanost chovatelů a držitelů psů o podmínkách ochrany zvířat, aby mohli zabezpečit stanovené podmínky a zlepšování ochrany psů a činností chovatelů.

Cílem chovu psů v rámci ČMKU je chov čistokrevných plemen psů s průkazem původu, při zachování biologického zdraví každého jedince, charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena tak, jak jsou popsána standardy Mezinárodní kynologické federace – Federation Cynologique Internationale (dále jen „FCI“), nebo národními standardy v případě plemen FCI dosud neuznaných.

Řád je základní normou pro zájmový chov plemen psů začleněných do ČMKU.

 

(2) Řád nenahrazuje ustanovení a podmínky stanovené právními předpisy, zejména zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (např. doklad o provedení stanovených vyšetření zvířat, kontrola zdravotního stavu zvířat).

(1) Druh chovaných zvířat:

Pes domácí (lat. Canis familiaris), řád šelmy (Carnivora), čeleď psovití – psovité šelmy (Canidae).

Chována jsou všechna  plemena psů popsaná jednotlivě standardy FCI nebo národními standardy v případě plemen FCI dosud neuznaných (tzv. národní plemena). Jedná se pouze o psy s průkazem původu. Seznam plemen a jejich zařazení do skupin FCI  i seznam národních plemen je uveden v Příloze č. 2 k tomuto Řádu.

Podle vlastností je základní dělení plemen psů do celkem 10 skupin FCI následující:

Skupina I.           Pastevečtí a honáčtí psi kromě švýcarských salašnických psů

Skupina II.         Pinčové, knírači, molosové a švýcarští salašničtí psi

Skupina III.       Teriéři

Skupina IV.        Jezevčíci

Skupina V.         Špicové a primitivní plemena

Skupina VI.        Honiči, barváři a příbuzná plemena

Skupina VII.       Ohaři

Skupina VIII.     Retrívři, slídiči a vodní psi

Skupina IX.        Společenští a doprovodní psi

Skupina X.         Chrti

Úplný seznam plemen FCI je zveřejněn na adrese www.fci.be pod ikonou „standardy“.

Plemena dosud neuznaná FCI, jinak zvaná národní plemena, tvoří samostatnou skupinu.

Úplný seznam národních plemen zastřešených ČMKU je možno najít na adrese www.cmku.cz pod odkazem „plemena“.

 

(2) Základní biologická charakteristika:

Pes je savec, masožravá šelma.

Smysly psa: vynikající čich, velmi dobrý sluch, zrak je méně významný - slabší, pes vnímá barvy ne zcela shodně s člověkem.

Potrava psa: převážně, ale nikoliv výhradně masitá.

Sociální vztahy a chování: pes je smečkové zvíře s rozvinutým sociálním chováním. Smečky jsou založeny na  hierarchickém rodinném principu s přirozenou dominancí rodičovského páru, což je při správné výchově dobře využitelné pro soužití s člověkem. Pes je teritoriální zvíře, především hlídač. Pro psa je přirozené lovecké chování a je pro něj typická spolupráce při lovu. Lovecké chování je u některých plemen  utlumeno.

Vztah k lidem: pes je vynikající společník, pomocník člověka při různých činnostech.

Kontakt psa se smečkou (i lidskou v přeneseném slova smyslu) je naprosto nezbytný.

 

(3) Fyziologické a etologické nároky podle věkové kategorie psů s přihlédnutím ke kohoutkové výšce a váze dosažené v dospělosti:

Nároky jednotlivých plemen psů jsou různé.

Základní dělení psů podle kohoutkové výšky dosažené v dospělosti je na malá plemena do kohoutkové výšky 50 cm  a velká plemena nad 50 cm. Podle tohoto základního dělení se zařazují psi a feny do chovu viz čl. 8 tohoto Řádu.

Podle váhy dosažené v dospělosti je základní dělení plemen následující:

- trpasličí plemena (v dospělosti do 5 kg), štěně do 6 - 7 měsíců věku

- střední plemena ( v dospělosti  do 25 kg), štěně do 12 měsíců věku

- velká plemena (v dospělosti do 40 kg), štěně do 18 měsíců věku

- obří plemena (v dospělosti nad 40 kg), štěně do 24 měsíců věku

Výše uvedenému schématu odpovídají nároky na častější krmení (až 6x denně) a druh potravy pro štěňata. Výživa rostoucího psa zvláště velkých a obřích plemen by měla zohledňovat prevenci nadměrně rychlého růstu a prevenci nadbytku vápníku v krmné dávce.

Dospělí psi malých a trpasličích plemen jsou zpravidla velice živí, aktivní a potřebují velké množství energie. Psi jsou krmeni zpravidla 1 krmnou dávkou denně, což platí i pro plemena velká a obří, u kterých je ale v dospělosti energetická náročnost nižší.

Pro psy pracovní a ve sportovním výcviku je vhodný vyšší počet krmných dávek denně, energetická hodnota krmiva musí odpovídat nárokům kladeným na psa.

Březí a kojící feny je také nutno krmit častěji, krmná dávka se zvyšuje až na dvojnásobek. Fenu v poslední třetině březosti a fenu kojící je vhodné krmit potravou odpovídající štěněčí.

Staří psi - psi začínají stárnout v závislosti na plemenu v různém věku. Obecně platí, že délka života u psů velkých plemen je kratší než u plemen malých. U velkých a obřích plemen se za seniora považuje pes ve věku od 7 let, u malých a trpasličích plemen až ve věku od 10 - 12 let. Stárnutím organismus slábne, běžné fyziologické pochody jsou zpomalené. Tomu odpovídá nutriční skladba potravy, 2 krmné dávky denně se doporučují.

Psům v každém věku je nutné zajistit volný přístup k pitné vodě, dostatek volného pohybu a kontakt se smečkou (viz čl. 3 (2) tohoto Řádu).

 

(4) Chovem sledované vlastnosti nebo znaky psů jsou následující:

Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba čistokrevných psů s průkazem původu, respektující zásady genetického zdraví jedince i celé populace. Informace o kontrole zdraví a dědičných vlastností jsou popsány v čl. 5 (3) tohoto Řádu.

Chovem je sledováno zachování biologického zdraví každého jedince a charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena. Toho lze dosáhnout pouze cíleným výběrem biologicky i geneticky zdravých jedinců do chovu. Při výběru do chovu rozhoduje v prvé řadě co největší shoda jedince s požadavky, které na něj klade standard plemene. (Pozn. standardy plemen  FCI zpravidla obsahují klausuli: „Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování“). Výběr do chovu může být proveden nejdříve ve věku od 12 měsíců u malých plemen do kohoutkové výšky 50 cm a ve věku  od 15 měsíců u velkých plemen s kohoutkovou výškou nad 50 cm. Podmínky pro chovné jedince viz čl. 8 tohoto Řádu. O zařazení jedince do chovu rozhodují odborníci z řad chovatelů a rozhodčích exteriéru psů a to jak na výstavách, tak na svodech mladých, bonitacích či popisných přehlídkách. Při zařazování jedince do chovu musí být přihlédnuto ke stanovisku veterinárního lékaře, při posuzování eventuelních dědičných vad, které mohou ovlivnit zdravotní stav jak daného jedince, tak jeho potomstva.

Čistokrevný pes je dědičně zdravý tehdy, jestliže zdědí standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež jsou pro plemeno typické, nezdědí však dědičné vady, které by mohly nepříznivě ovlivnit funkční zdraví jeho potomků. Je třeba dbát na to, aby nedocházelo ke zveličování a přehánění plemenných znaků, které by následně mohlo nepříznivě ovlivnit funkční zdraví psů. Do chovu nejsou připuštěni zejména psi, kteří mají vady, jež je z chovu vylučují. Jedná se např. o slabé povahy, vrozenou hluchotu nebo slepotu, zaječí pysk, rozštěp patra, značné vady chrupu a anomálie čelistí, oční choroby jako PRA, epilepsii, kryptorchismus, monorchismus, albinismus, nesprávné zbarvení, jakož i zjištěné těžké dysplazie kyčelních a loketních kloubů, eventuelně luxace pately (čéšky). Chov na těchto jedincích lze považovat za týrání chovem, ke kterému nesmí dojít.

Psi, kteří nejsou zcela dědičně zdraví, nemohou být zařazováni do chovu. Pokud tomu odpovídá jejich zdravotní stav, jsou využíváni především jako společníci lidí a nemohou být utráceni. Viz čl. 5 (4).

 

(5) Chovatel musí být schopen:

a) rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu psů,

b) zjistit změny v chování psů,

c) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody psů.

Chovatel je povinen udržovat co nejlepší úroveň chovu psů. Je povinen psům zajistit odpovídající ustájení, krmení, ošetřování a zejména socializaci prostřednictvím kontaktu s lidmi, jinými psy, jiným prostředím. Měl by mít v držení pouze takový počet psů, o které je schopen se řádně starat, zajistit jim individuální péči a dostatek pohybu. Starým a nemocným psům musí zajistit zvýšenou péči a pozornost, stejně tak březím a kojícím fenám a štěňatům. Pro chov a držení psů je nutné vytvořit podmínky v souladu s platnou legislativou.

(1)  Zásady pro budování a provoz objektů, zařízení a vybavení pro chov psů a péče o ně jsou následující:

 

Držení a chov psů v bytě.

Tento Řád pojednává o psech v zájmových chovech. Tito psi jsou především společníci lidí a jsou zpravidla chováni v bytě chovatele, drženi v  bytě držitele. Takto držení psi nesmí být trvale umístěni v uzavřené kleci. To je přípustné pouze v mimořádných případech a na dobu nezbytně nutnou (např. onemocnění, zranění psa, nutnost udržet jej v klidu). Psům musí být dána možnost volného pohybu mimo jimi obývané prostory alespoň 1x denně. Psům je nutno umožnit základní potřebu vyměšování několikrát denně. Plochy určené pro pobyt v bytě musí být tak velké, aby se pes mohl volně pohybovat. Prostory musí být čisté a suché. Denní světlo je nezbytné. V místnostech je nutné zajistit větrání a vhodnou teplotu (ideální 18 - 20º C). Psům musí být vyhrazeno nerušené místo pro odpočinek  Psi musí mít trvale zajištěn přístup k pitné vodě. Pro březí, rodící a kojící feny je bezpodmínečně nutné zajistit nerušené místo. Zřízení porodního boxu a boxu pro fenu se štěňaty se doporučuje. Štěňatům, která dosud nemají termoregulační schopnost, je nutno zajistit odchov v místnosti s teplotou 25 - 30º C bez průvanu.

 

Držení a chov psů mimo byt.

Psy je dále možno držet ve vhodných uzavřených prostorách mimo byt, např. v psincích a nebo v částečně otevřených prostorách - v boxech a kotcích.

a)velikost prostor je následující:

(1) K ochraně psů, zajištění jejich zdraví a pohody se provádějí tyto zákroky:

kromě zajištění vhodného prostoru a krmení viz čl. 4 je povinností chovatele zajistit psu povinné každoroční očkování proti vzteklině a další vakcinaci dle doporučení příslušného veterinárního lékaře s přihlédnutím k nákazové situaci v místě bydliště. Dále je nutné zajistit pravidelné odčervování psů dle věku, nákazové situace a doporučení veterinárního lékaře. Chovatel - držitel psa je povinen pravidelně kontrolovat:

- čistotu a zdravotní stav uší a očí,

- kůži a srst na výskyt vnějších parazitů,

- chrup a dásně s ohledem na jeho stav (zlomený zub, zánět, zubní kámen...)

- délku drápků

- případně stav análních žlázek.

 

(2) Péče o feny ve stadiu rozmnožování a o feny a štěňata po narození je zajišťována takto:

- zvýšeným dozorem nad březí, rodící a kojící fenou,

- zvýšenou kvalitou a četností denních dávek krmiva,

- zvýšením dodržování hygieny jak u feny tak u chovatele,

-   pokud to vyžaduje zdravotní stav feny, nebo s ohledem na počet štěňat, zajištěním kojné   feny nebo umělé výživy pro štěňata,

- zajištěním pohody feny a vrhu viz čl. 4. (2) tohoto Řádu.

 

(3) Zásady sledování dědičnosti zdraví a sledovaných genetických znaků:

Prostřednictvím kontrol či přejímek vrhů, kontrolou mladých jedinců na svodech a kontrolou dospělých jedinců při zařazování do chovu jsou kontrolovány základní zdravotní parametry a plemenné znaky.

Prostřednictvím veterinárních lékařů, zejména specialistů na jednotlivá onemocnění psů jsou kontrolována zdravotní kriteria jako je:

- stupeň dysplazie kyčelního kloubu (DKK) a lokte (DKL),

- stupeň luxace čéšky (LP),

- kontrola dědičných očních chorob (např. PRA)

- kontrola srdečních onemocnění

a další dle problematiky jednotlivých plemen.

 

(4) Psi, kteří nevykazují všechny vlastnosti požadované standardem ať už se týkají zdraví nebo exteriéru a nejsou zařazeni do chovu, působí zpravidla jako společníci lidí. Zpravidla nejsou využíváni ani k práci či lovu. Nároky na ně kladené musí být přizpůsobeny zejména jejich zdravotnímu stavu. Takoví jedinci nemohou být utráceni.

 

(5) V chovu chovatel zajistí:

a) veterinární péči a prevenci formou zabezpečení pravidelných veterinárních prohlídek, které provádí veterinární lékař,

b) udržování ideálního výživného stavu psů používáním kvalitního krmiva,

c) pohodu psů vhodným ustájením, kontaktem s člověkem a jinými psy, nerušeným  odpočinkem, zajištění kontaktu s ostatními zvířaty,

d) očkováním - ze zákona je povinná každoroční opakovaná vakcinace proti vzteklině, další očkování dle dané nákazové situace a doporučení ošetřujícího veterinárního lékaře.

e) pravidelná odčervení profylaktická 2 - 4x ročně, léčebná při výskytu vnitřních parazitů.

 

(6) Označování psů provádí pouze veterinární lékař nebo osoba odborně způsobilá podle § 59 veterinárního zákona. Psi jsou označováni tetováním (ucho nebo slabina) nebo čipováním. Obojí označení je možné. Zda bude pes označen čipem nebo tetováním a lokalizaci tetování určí členský subjekt ČMKU - chovatelský klub, který řídí chov plemene. Umístění čipu je jednotné, na krku z levé strany.

 

(7) Kupírováním uší se rozumí kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce a tím ke změně vzhledu zvířete. Kupírování uší se podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. g)  zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání považuje výslovně za týrání.

Zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje propagaci týrání. Za propagaci týrání se podle § 4a považuje zejména: vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat. Toto ustanovení považuje za propagaci týrání zvířat předvedení kupírovaného jedince na jakékoliv veřejné akci. Na akcích ČMKU je zakázáno předvádění psů s kupírovanýma ušima.

(1) Povolené zákroky k regulaci populace provádí pouze veterinární lékař.

 

(2) Usmrtit psa může pouze veterinární lékař po posouzení jeho zdravotního stavu, a to v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem k usmrcení může být pouze:

- slabost,

- nevyléčitelná nemoc,

- těžké poranění,

- genetická nebo vrozená vada,

- celkové vyčerpání nebo stáří zvířete,

jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením.

 

(3) V žádném případě není povoleno utrácet tzv. nadpočetná štěňata, nebo štěňata, která vykazují nežádoucí exteriérové znaky pro dané plemeno (např. nestandardní zbarvení).

(1) Přeprava psů musí být prováděna v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě. 

 

(2) Psy lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu psů, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly stanovené vybavení.

a) Přeprava autem.

Psi musí mít zajištěn dostatek prostoru, aby mohli zaujmout přirozenou polohu, která jim umožní korigovat pohyby vozidla. Psi musí být umístěni ve vozidle tak, aby neohrozili ani řidiče ani sebe. Psy není dovoleno přepravovat v uzavřených prostorách aut bez dostatečného přístupu světla. Přepravní prostor musí být také dostatečně větratelný.  Při přepravě musí být psi pod dohledem člověka. V případě delší přepravy musí být psi krmeni a napájeni častěji, krmeni minimálně 1x za 12 hodin, napájeni minimálně 1 x za 4 - 6 hodin dle klimatických podmínek. Psům musí být umožněno pravidelné venčení a musí mít možnost venčení alespoň v intervalech, na jaké jsou zvyklí.

b) Přeprava v přívěsných vozících aut.

Je povolena pouze ve vozících, které jsou speciálně uzpůsobeny přepravě zvířat dle technického osvědčení. Podmínky obdobné jako v čl. 7 (2) a).

c) Přeprava dopravním prostředkem, kdy pes je umístěn v přepravním boxu.

Rozměry přepravního boxu musí psu umožnit alespoň pohodlné ležení. Dvířka boxu musí být zajištěna proti samovolnému otevření zevnitř. Pokud je pes přepravován v boxu, který mu umožňuje pouze pohodlné ležení, může být takto přepravován po dobu maximálně 6 hodin. Pokud  cesta přesáhne tuto dobu, může být pes přepravován pouze v boxu, který je popsán v čl. 7 (2) f). Ostatní podmínky obdobné jako v čl. 7 (2) a).

d) Přeprava hromadnou dopravou.

Podmínky umístění psa určuje dopravce, za pohodu psa odpovídá držitel, resp. doprovod psa.

e) Ponechání psa v uzavřeném dopravním prostředku bez dozoru člověka.

Toto je povoleno pouze výjimečně a krátkodobě. Psu musí být v takovém případě zajištěn dostatek vzduchu, prostoru, případně světla a dále vhodná teplota prostředí (např. funkční klimatizace v létě a topení v zimě). Delší ponechání psa v uzavřeném prostoru dopravního prostředku může být považováno za týrání.

f) Letecká přeprava.

Podmínky přepravy psů určuje dopravce. Držitel psa však musí zajistit, aby pes byl při přepravě ochráněn. Přepravní kontejnery musí mít takové rozměry, aby pes mohl přirozeně stát, snadno se otočit a bez problémů si lehat a vstávat. Rozměry přepravních boxů se odvozují od velikosti psa. Délka boxu odpovídá délce psa měřené od čenichu po nasazení ocasu. Výška boxu nesmí být nižší než je výška přirozeně stojícího psa včetně uší, pokud jsou postaveny. Šířka boxu je dvojnásobkem šířky těla psa, měřené v nejširším místě těla. Pokud jsou boxy plastové z houževnatého materiálu,  musí být opatřeny dvířky z kovu, se zámkem, který znemožňuje otevření zevnitř.

 

(3) V prostorech přepravních prostředků, v nichž jsou přepravováni psi, se nesmí manipulovat s volným ohněm, nesmí být současně přepravovány předměty, které by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu psů nebo poškodit jejich zdraví, zejména látky dráždivé a hořlaviny.

 

(4) Osoby, které se psy manipulují, jsou poučeny zejména v oblasti zacházení se psy.

Základní podmínky pro chov psů jsou následující:

a) věkové omezení chovných zvířat, které je

-         u malých plemen do 50 cm kohoutkové výšky 15 měsíců až 8 let u fen, 15 měsíců až neomezeně u psů (do dosažení věku 8 let je možno fenu nakrýt),

-         u velkých plemen nad 50 cm kohoutkové výšky 18 měsíců až 8 let u fen, 18 měsíců až neomezeně u psů (do dosažení věku 8 let je možno fenu nakrýt),

 

b) u fen starších 8 let lze povolit jedno výjimečné zabřeznutí, pokud chovatel předloží potvrzení veterinárního lékaře o vyšetření zvířete přibližně jeden měsíc před předpokládanou říjí s dobrozdáním, že zdravotní stav březost umožňuje bez nadměrných rizik,

c) umělá inseminace, kterou může provést pouze osoba odborně způsobilá podle veterinárního zákona nebo plemenářského zákona (zákon č. 154/2000 a č. 166/1999), se nesmí používat mezi jedinci, kteří se již předtím nereprodukovali přirozeným způsobem,

d) během jednoho kalendářního dne smí chovný pes krýt jen jednu fenu,

e) fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici podle posouzení veterinárním lékařem, pokud fena nemůže kojit všechna štěňata, je chovatel povinen zajistit kojnou fenu, nebo vhodnou umělou výživu pro štěňata,

f) maximální počet vrhů u chovné feny je 3 za období dvou kalendářních let, ideální počet je 1 vrh ročně; vrh, kdy fena porodí pouze jedno štěně, je započítáván jako regulérní vrh,

g) minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.

(1) Tento Řád je platný pouze ve znění schváleném Ústřední komisí pro ochranu zvířat; změny tohoto Řádu musí být projednány s Ústřední komisí pro ochranu zvířat a být schváleny.

 

(2) Tento Řád nabývá platnosti a účinnosti dnem právní moci rozhodnutí o schválení Ústřední komisí pro ochranu zvířat.

 

(3) Tento Řád nahrazuje a ruší Chovatelský a zápisní řád ČMKU schválený rozhodnutím Ústřední komise pro ochranu zvířat ze dne 20. 09. 2000 pod č.j. 1020/459/Ř/00.

 

(4) Porušením výše uvedených ustanovení tohoto Řádu se chovatelský klub, chovatel nebo majitel (držitel) psa vystavuje kárnému postihu ze strany ČMKU.

Schváleno ÚKOZ dne 23. 02. 2006 č.j. 3523/2005-11020